Demonstrační pokusy




Vodik
Alkalické kovy
Kovy alkalických zemin
6. skupina
7. skupina
11. skupina
13. skupina
14. skupina
15. skupina
Chalkogeny
Halogeny


Demonstrační pokusy z anorganické chemie


Mapa analytických reakcí (format .pdf, 104 kB)

Odkaz na stránky o nakládání s nebezpečnými látkami



1. skupina

Vodík

Příprava vodíku v Kippově přístroji

Zn  +  2  HCl  Sipka  ZnCl2  +  H2

Třaskavý plyn

2  H2  +  O2  Sipka  2  H2O

Tato zkouška je důležitá, pokud pracujeme s vodíkem. Ten se na konci aparatury zapaluje, aby nedošlo k výbuchu musíme se nejdříve přesvědčit, že už v aparatuře není kyslík.

Elektrolýza vody

2  H2O  Sipka  2  H2  +  O2
Do vody je třeba přidat trochu kyseliny sírove, aby se zvýšila vodivost!!

Reakce vodíku ve stavu zrodu

K2Cr2O7  +  4  H2SO4  +  8  H  Sipka  Cr2(SO4)3  +  K2SO4  +  7  H2O

  Na filtrační papír nasypeme jemně namletý zinek a přefiltrujeme přes něj okyselený roztok dichromanu draselného. Filtrát změnil barvu na zelenou, což je typická barva chromitých solí. Tento jev se vysvětluje tím, že při reakci kyseliny se zinkem na filtračním papiře, vzniká na velmi krátkou dobu vodik ve stavu zrodu(in stati nascenti) a tento vodík má velmi silné redukční účinky.

Alkalické kovy

Plamenové reakce

Používají se v analytické chemii k důkazu iontů některých kovů.

PrvekBarva plamene
SodíkŽlutá
DraslíkFialová
RubidiumČervená

Sodík

Reakce sodíku s vodou

2  Na  +  2  H2O  Sipka  2  NaOH  +  H2

Probíhá bouřlivě, ale k zapálení dojde pouze, pokud sodíku zabráníme v pohybu, např. filtračním papírem na hladině vody.

Draslík

Reakce draslíku s vodou

2  K  +  H2O  Sipka  2  KOH  +  H2

Probíha bouřlivěji než u sodíku a k zapálení vodíku dojde i na volné hladině.

Reakce draslíku s bromem

2  K  +  Br2  Sipka  2  KBr

Draslik reaguje explozivně s bromem, je to způsobeno velkým rozdílem elektronegativit obou reagujících prvků.



2. skupina



Srážení síranu a šťavelanu

IonSO42-(COO-)2
Ca2+Nesráží seSráží se okamžitě
Sr2+Sráží se po chvíliSráží se po chvíli
Ba2+Sráží se okamžitěNesráží se

Hořčík

Hoření hořčíku

2  Mg  +  O2  Sipka  2  MgO

Hořčík hoří oslnivým, velmi teplým plamenem, nelze hasit vodou, protože má tak vysokou teplotu plamene, že se v něm voda rozkládá na kyslík a vodík, a kyslik podporuje hoření, takže plamen se rozhoří ještě víc.

Vápník

Hydrolýza karbidu vápníku

CaC2      H2O  Sipka  2H2    Ca(OH)2

Při hydrolýze se uvolňuje acetylen, který můžeme na konci aparatury zapálit.

13. skupina

Bor

Hoření trimethylesteru kyseliny borité

H3BO3  +  3  CH3OH   Sipka   Trimethylester kyseliny borite  +  3  H2O

Trimethylester kyseliny borité hoří zeleným plamenem, toho se využívá v analytické chemii, pro detekci i malých množství kyseliny borité.



Hliník

Amfoterita hliníku

Al2(SO4)3  +  6  NaOH  Sipka  2  Al(OH)3  ¯  +  3  Na2SO4

Al(OH)3  +  NaOH  Sipka  Na[Al(OH)4]

Oxidace hliníku vzdušným kyslíkem

4  Al  +  3  O2  Sipka  2  Al2O3

Hliník se na vzduchu pokrývá kompaktní vrstvičkou oxidu hlinitého, která brání jeho další oxidaci, pokud tuto vrstvičku rozrušíme, např. amalgamací bude se povrch hliníku oxidovat a vznikne tzv. hliníkovy květ.



Aluminotermie

2  Al  +  Fe2O3  Sipka  Al2O3  +  2  Fe

Aluminotermie, je metoda na získávání čistých kovů z oxidů, využívá se vysoké afinity hliníku ke kyslíku. Reakce je silně exotermní, používá se i ke svařování kolejnic. Pokus se provádí v šamotovém kelímku, jako iniciační činidlo je možné použít prskavku, nebo hořčíkovou pásku. Pokud je na dně kelímku udělaná díra, vyteče ven čisté železo.

Reakce hliníku s bromem

4  Al  +  3  Br2   Sipka   2  Al2Br6

Reakce hliníku s jodem

4  Al  +  3  I2   Sipka   2  Al2I6

Smíchame jemně rozetřený jod s jemným práškovým hliníkem. Reakce se iniciuje kapkou vody, kdy dochází k reakci hliníku s vodou, za vzniku Al(OH)3 tato reakce je velmi exotermická a uvolněné teplo zahájí reakci s jodem.

14. skupina



Uhlík

Dehydratace cukru koncentrovanou kyselinou sírovou

C6H12O6  Sipka  6 C  +  6 H2O

Výroba oxidu uhličitého rozkladem uhličitanu vápenatého kyselinou chlorovodíkovou

CaCO3  +  2  HCl  Sipka  CO2  +  CaCl2  +  H2O

Krasové jevy

Ca(OH)2  +  CO2  Sipka  CaCO3  ¯

CaCO3  +  CO2  +  H2O  Sipka  Ca(HCO3)2  ¤

Ca(HCO3)2  +  DT  Sipka  CaCO3  ¯  +  CO2  +  H2O

Hydrolýza karbidu vápníku

CaC2  +  2  H2O  Sipka  C2H2  +  Ca(OH)2

Cín

Reakce cínu s bromem

Sn  +  2  Br2  Sipka  SnBr4

Redukční účinky chloridu cínatého

3  Sn2+  +  2  CrO42-  +  16  H+  Sipka  3  Sn4+  +  2  Cr3+  +  8  H2O

Olovo

Chromová žluť

Pb2+  +  CrO42-  Sipka  PbCrO4

15. skupina



Dusík

Reakce NH3 s HCl

NH3  +  HCl  Sipka  NH4Cl

Pokud necháme vedle sebe stát otevřené láhve s amoniakem a kyselinou chlorovodíkovou, pozorujeme u hrdla vznik bílých dýmu chloridu amonného.



Dimerace NO2 na N2O4

2  NO2  Sipka  N2O4

Pokud ochladíme trubici s červenohnědým NO2 pozorujeme odbarvovaní plynu, vzniká bezbarvý dimerní N2O4.



Fosfor

Rozdilná reaktivita červeného a bílého fosforu

4  P  +  5  O2  Sipka  P4O10

Pásek plechu připevníme do lapáku a položíme na něj kousek bílého a červeného fosforu. Plíšek zahříváme kahanem tak, aby byl plamen blíže červenému fosforu. Nejdříve se vznítí bílý fosfor.



Rozpustnost fosforu v sirouhlíku a samozápalnost bíleho fosforu

Kousek bílého fosforu rozpustíme ve zkumavce v sirouhlíku. Roztokem polejeme filtrační papír, po vypařeni sirouhlíku papír vzplane.



Hydrolýza oxidu fosforečného

P4O10  +  6  H2O  Sipka  4  H3PO4

Do kádinky s vodou vhodíme lžicku oxidu fosforečného, pozorujeme prudkou reakci.



Arsen

Marsch-Liebigova zkouška

As2O3  +  6  Zn  +  6  H2SO4  Sipka  2  AsH3  +  6  ZnSO4  +  3  H2O

2  AsH3  Sipka  2  As  +  3  H2

Analytická zkouška uživaná v soudním lékařství. Oxidačně redukční reakce. Vznik arsanu a jeho rozklad na As.



Gutzeitova zkouška

Ag3As.3AgNO3  +  3  H2O  Sipka  6  Ag  +  As(OH)3  +  3  HNO3

Analytická zkouška na arsen. Do baňky nalejeme malé množství konc. HCl, vložíme kousek zinku a přidáme As2O3. K ústí baňky dáme ovlhčený filtrační papír s krystalkem AgNO3. Vytváří se hnědá skvrna, přičemž arsan reaguje s AgNO3 na AsAg3.3AgNO3, který se vodou hydrolyzuje.

Chalkogeny

Síra

Chování síry při zahřívání, plastická síra

Sa  Sipka  Sb  Sipka  Sm  Sipka  S(l)

Ve zkumavce zahříváme práškovou síru, nejdříve vznikne žlutá kapalina, která začne postupně tmavnout až do hněda, přičemž silně vzrůstá viskozita, při určité teplotě, okolo 200°C je viskozita tak vysoká, že můžeme zkumavku otočit dnem vzhůru. Pokud síru dále ohříváme, viskozita klesá. Když siru, která je zahřátá téměř k varu vylejeme do vody, vznikne tzv. plastická síra, která během několika dní přejde na Sa.

Reakce zinku se sírou

Zn  +  S  Sipka  ZnS

Smícháme práškový zinek s práškovou sírou a zapálíme, pozorujeme rychlou reakci.

Výroba kyseliny sírové
Kontaktni způsob

2  SO2  +  O2   Sipka  2  SO3

SO3  +  H2O  Sipka  H2SO4

Trubici s katalyzátorem zahříváme kahanem, po zahřátí ženeme trubicí SO2 vysušený konc. kyselinou sírovou. Dochází k oxidaci na SO3, který vháníme do vody a vzniká H2SO4.

Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírove kontaktním způsobem
Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírové kontaktním způsobem


Komorový způsob

SO2  +  NO2  +H2O  Sipka  H2SO4  +  NO

Do trubice ženeme oxid siřičitý a oxid dusičitý, na stěnách trubice se vyloučí bílý síran nitrosylu NOHSO4, který hydrolyzujeme vodou na kyselinu sírovou.

Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírové komorovým způsobem
Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírové komorovým způsobem


Selen

Redukce seleničitanu na červený selen

2  SeO32-  +  4  SO2  +  2  H2O  Sipka  2  Se  +  4  SO42-  +  4  H+

Do roztoku seleničitanu zavedeme SO2. Vyredukuje se červený selen.

Halogeny

Fluor

Leptání skla kyselinou fluorovodíkovou

SiO2  +  4  HF  Sipka  SiF4  +  2  H2O
3  SiF4  +H2O  Sipka  SiO2  +  2  H2SiF6

Do kelimku dáme pevný fluorid vápenatý a přidáme konc. kyselinu sírovou. Překlopíme hodinovým sklířkem s nápisem HF vyrytým do vosku. Po určité době pozorujeme vyleptaný nápis.

Chlor

Příprava chloru oxidací kyseliny chlorovodíkové

16  HCl  +  2  MnO4-  Sipka  5  Cl2  +  8  H2O  +  2  MnCl2  +  2  KCl

Hoření chloru ve vodíku

H2  +  Cl2  Sipka  2  HCl

Naplníme válec chlorem a ponoříme do něho hořící vývod z Kippova přístroje na vodík.



Reakce chloru s vodou a vlastnosti chlorové vody

H2O  +  Cl2  Sipka  HCl  +  HClO
2  HClO  Sipka  2  HCl  +  O2

Chlor se "rozpouští" ve vodě na chlorovou vodu, dochází k disproporcionační reakci. Chlorem obsaženým v chlorové vodě můžeme vytěsnit brom a jod z bromidu a jodidu.

2  KBr  +  Cl2  Sipka  Br2  +  2  KCl
2  KI  +  Cl2  Sipka  I2  +  2  KCl

Jod

Rozpustnost jodu

Pokud nasypeme krystalky jodu do destilované vody, prakticky se jod nerozpouští, ale pokud do vody přidáme jodid dojde ke vzniku aniontu I3-, který je ve vodě dobře rozpustný. Rozpuštěný jod můžeme vytřepat do organických rozpouštědel, např. benzenu za vzniku tmavěfialového roztoku.



6. skupina

Přechod chromanu na dichroman a obráceně

2  K2CrO4  +  H2SO4  Sipka  K2Cr2O7  +  K2SO4  +  H2O
K2Cr2O7  +  2  KOH  Sipka  2  K2CrO4  +  H2O

K roztoku chromanu draselného přilejeme zředěnou kyselinu sírovou. Žlutá barva roztoku přechází v oranžovou. Přilejeme-li k oranžovému roztoku dichromanu draselného roztok hydroxidu draselného, roztok opět zežloutne.

7. skupina

Tepelný rozklad manganistanu draselného

2  KMnO4  Sipka  K2MnO4  +  MnO2  +  O2

Manganistan zahříváme ve zkumavce. Vznikající kyslík dokážeme zapálenou špejlí.



Dehydratace manganistanu draselného na oxid manganistý

K manganistanu draselnému ve zkumavce nalijeme kyselinu sírovou, vznikne oxid manganistý, který prudce oxiduje organické látky. Po pikápnutí ethanolu dojde k vzplanutí.

11. skupina

Dehydratace CuSO4.5 H2O

Na krystalky modré skalice ve zkumavce nalejeme konc. H2SO4. Pozorujeme jejich odbarvování.



Komplexotvorné vlastnosti mědi

Cu2+  +  4  NH3  Sipka  [Cu(NH3)4]2+

K roztoku modré skalice přidáváme amoniak, nejdříve dojde k vysrážení bazických solí, po dalším přídavku amoniaku se sraženina rozpustí.



Nahoru