Demonstrační pokusy z anorganické chemie
Mapa analytických reakcí (format .pdf, 104 kB)
Odkaz na stránky o nakládání s nebezpečnými látkami
1. skupina
Vodík
Příprava vodíku v Kippově přístrojiZn + 2 HCl
Třaskavý plyn
2 H2 + O2
Tato zkouška je důležitá, pokud pracujeme s vodíkem. Ten se na konci aparatury zapaluje, aby nedošlo k výbuchu musíme se nejdříve přesvědčit, že už v aparatuře není kyslík.
Elektrolýza vody2 H2O
Do vody je třeba přidat trochu kyseliny sírove, aby se zvýšila vodivost!!
Reakce vodíku ve stavu zrodu
K2Cr2O7 + 4 H2SO4 + 8 H
Na filtrační papír nasypeme jemně namletý zinek a přefiltrujeme přes něj okyselený roztok dichromanu draselného. Filtrát změnil barvu na zelenou, což je typická barva chromitých solí. Tento jev se vysvětluje tím, že při reakci kyseliny se zinkem na filtračním papiře, vzniká na velmi krátkou dobu vodik ve stavu zrodu(in stati nascenti) a tento vodík má velmi silné redukční účinky.
Alkalické kovy
Plamenové reakcePoužívají se v analytické chemii k důkazu iontů některých kovů.
| Prvek | Barva plamene |
|---|---|
| Sodík | Žlutá |
| Draslík | Fialová |
| Rubidium | Červená |
Sodík
Reakce sodíku s vodou2 Na + 2 H2O
Probíhá bouřlivě, ale k zapálení dojde pouze, pokud sodíku zabráníme v pohybu, např. filtračním papírem na hladině vody.
Draslík
Reakce draslíku s vodou2 K + H2O
Probíha bouřlivěji než u sodíku a k zapálení vodíku dojde i na volné hladině.
Reakce draslíku s bromem2 K + Br2
Draslik reaguje explozivně s bromem, je to způsobeno velkým rozdílem elektronegativit obou reagujících prvků.
2. skupina
Srážení síranu a šťavelanu
| Ion | SO42- | (COO-)2 |
|---|---|---|
| Ca2+ | Nesráží se | Sráží se okamžitě |
| Sr2+ | Sráží se po chvíli | Sráží se po chvíli |
| Ba2+ | Sráží se okamžitě | Nesráží se |
Hořčík
Hoření hořčíku2 Mg + O2
Hořčík hoří oslnivým, velmi teplým plamenem, nelze hasit vodou, protože má tak vysokou teplotu plamene, že se v něm voda rozkládá na kyslík a vodík, a kyslik podporuje hoření, takže plamen se rozhoří ještě víc.
Vápník
Hydrolýza karbidu vápníkuCaC2 H2O  
Při hydrolýze se uvolňuje acetylen, který můžeme na konci aparatury zapálit.
13. skupina
Bor
Hoření trimethylesteru kyseliny boritéH3BO3 + 3 CH3OH
+ 3 H2OTrimethylester kyseliny borité hoří zeleným plamenem, toho se využívá v analytické chemii, pro detekci i malých množství kyseliny borité.
Hliník
Amfoterita hliníkuAl2(SO4)3 + 6 NaOH
Al(OH)3 + NaOH
Oxidace hliníku vzdušným kyslíkem
4 Al + 3 O2
Hliník se na vzduchu pokrývá kompaktní vrstvičkou oxidu hlinitého, která brání jeho další oxidaci, pokud tuto vrstvičku rozrušíme, např. amalgamací bude se povrch hliníku oxidovat a vznikne tzv. hliníkovy květ.
Aluminotermie
2 Al + Fe2O3
Aluminotermie, je metoda na získávání čistých kovů z oxidů, využívá se vysoké afinity hliníku ke kyslíku. Reakce je silně exotermní, používá se i ke svařování kolejnic. Pokus se provádí v šamotovém kelímku, jako iniciační činidlo je možné použít prskavku, nebo hořčíkovou pásku. Pokud je na dně kelímku udělaná díra, vyteče ven čisté železo.
Reakce hliníku s bromem4 Al + 3 Br2
Reakce hliníku s jodem
4 Al + 3 I2
Smíchame jemně rozetřený jod s jemným práškovým hliníkem. Reakce se iniciuje kapkou vody, kdy dochází k reakci hliníku s vodou, za vzniku Al(OH)3 tato reakce je velmi exotermická a uvolněné teplo zahájí reakci s jodem.
14. skupina
Uhlík
Dehydratace cukru koncentrovanou kyselinou sírovouC6H12O6
Výroba oxidu uhličitého rozkladem uhličitanu vápenatého kyselinou chlorovodíkovou
CaCO3 + 2 HCl
Krasové jevy
Ca(OH)2 + CO2CaCO3 + CO2 + H2O
Ca(HCO3)2 + DT
Hydrolýza karbidu vápníku
CaC2 + 2 H2O
Cín
Reakce cínu s bromemSn + 2 Br2
Redukční účinky chloridu cínatého
3 Sn2+ + 2 CrO42- + 16 H+
Olovo
Chromová žluťPb2+ + CrO42-
15. skupina
Dusík
Reakce NH3 s HClNH3 + HCl
Pokud necháme vedle sebe stát otevřené láhve s amoniakem a kyselinou chlorovodíkovou, pozorujeme u hrdla vznik bílých dýmu chloridu amonného.
Dimerace NO2 na N2O4
2 NO2
Pokud ochladíme trubici s červenohnědým NO2 pozorujeme odbarvovaní plynu, vzniká bezbarvý dimerní N2O4.
Fosfor
Rozdilná reaktivita červeného a bílého fosforu4 P + 5 O2
Pásek plechu připevníme do lapáku a položíme na něj kousek bílého a červeného fosforu. Plíšek zahříváme kahanem tak, aby byl plamen blíže červenému fosforu. Nejdříve se vznítí bílý fosfor.
Rozpustnost fosforu v sirouhlíku a samozápalnost bíleho fosforu
Kousek bílého fosforu rozpustíme ve zkumavce v sirouhlíku. Roztokem polejeme filtrační papír, po vypařeni sirouhlíku papír vzplane.
Hydrolýza oxidu fosforečného
P4O10 + 6 H2O
Do kádinky s vodou vhodíme lžicku oxidu fosforečného, pozorujeme prudkou reakci.
Arsen
Marsch-Liebigova zkouškaAs2O3 + 6 Zn + 6 H2SO4
2 AsH3
Analytická zkouška uživaná v soudním lékařství. Oxidačně redukční reakce. Vznik arsanu a jeho rozklad na As.
Gutzeitova zkouška
Ag3As.3AgNO3 + 3 H2O
Analytická zkouška na arsen. Do baňky nalejeme malé množství konc. HCl, vložíme kousek zinku a přidáme As2O3. K ústí baňky dáme ovlhčený filtrační papír s krystalkem AgNO3. Vytváří se hnědá skvrna, přičemž arsan reaguje s AgNO3 na AsAg3.3AgNO3, který se vodou hydrolyzuje.
Chalkogeny
Síra
Chování síry při zahřívání, plastická síraSa
Ve zkumavce zahříváme práškovou síru, nejdříve vznikne žlutá kapalina, která začne postupně tmavnout až do hněda, přičemž silně vzrůstá viskozita, při určité teplotě, okolo 200°C je viskozita tak vysoká, že můžeme zkumavku otočit dnem vzhůru. Pokud síru dále ohříváme, viskozita klesá. Když siru, která je zahřátá téměř k varu vylejeme do vody, vznikne tzv. plastická síra, která během několika dní přejde na Sa.
Reakce zinku se sírouZn + S
Smícháme práškový zinek s práškovou sírou a zapálíme, pozorujeme rychlou reakci.
Výroba kyseliny sírové
Kontaktni způsob
2 SO2 + O2
2 SO3
SO3 + H2O
H2SO4
Trubici s katalyzátorem zahříváme kahanem, po zahřátí ženeme trubicí SO2 vysušený konc. kyselinou sírovou. Dochází k oxidaci na SO3, který vháníme do vody a vzniká H2SO4.
Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírové kontaktním způsobem
Komorový způsob
SO2 + NO2 +H2O
Do trubice ženeme oxid siřičitý a oxid dusičitý, na stěnách trubice se vyloučí bílý síran nitrosylu NOHSO4, který hydrolyzujeme vodou na kyselinu sírovou.
Schéma aparatury na výrobu kyseliny sírové komorovým způsobem
Selen
Redukce seleničitanu na červený selen2 SeO32- + 4 SO2 + 2 H2O
Do roztoku seleničitanu zavedeme SO2. Vyredukuje se červený selen.
Halogeny
Fluor
Leptání skla kyselinou fluorovodíkovouSiO2 + 4 HF
3 SiF4 +H2O
Do kelimku dáme pevný fluorid vápenatý a přidáme konc. kyselinu sírovou. Překlopíme hodinovým sklířkem s nápisem HF vyrytým do vosku. Po určité době pozorujeme vyleptaný nápis.
Chlor
Příprava chloru oxidací kyseliny chlorovodíkové16 HCl + 2 MnO4-
Hoření chloru ve vodíku
H2 + Cl2
Naplníme válec chlorem a ponoříme do něho hořící vývod z Kippova přístroje na vodík.
Reakce chloru s vodou a vlastnosti chlorové vody
H2O + Cl2
2 HClO
Chlor se "rozpouští" ve vodě na chlorovou vodu, dochází k disproporcionační reakci. Chlorem obsaženým v chlorové vodě můžeme vytěsnit brom a jod z bromidu a jodidu.
2 KBr + Cl22 KI + Cl2
Jod
Rozpustnost joduPokud nasypeme krystalky jodu do destilované vody, prakticky se jod nerozpouští, ale pokud do vody přidáme jodid dojde ke vzniku aniontu I3-, který je ve vodě dobře rozpustný. Rozpuštěný jod můžeme vytřepat do organických rozpouštědel, např. benzenu za vzniku tmavěfialového roztoku.
6. skupina
Přechod chromanu na dichroman a obráceně2 K2CrO4 + H2SO4
K2Cr2O7 + 2 KOH
K roztoku chromanu draselného přilejeme zředěnou kyselinu sírovou. Žlutá barva roztoku přechází v oranžovou. Přilejeme-li k oranžovému roztoku dichromanu draselného roztok hydroxidu draselného, roztok opět zežloutne.
7. skupina
Tepelný rozklad manganistanu draselného2 KMnO4
Manganistan zahříváme ve zkumavce. Vznikající kyslík dokážeme zapálenou špejlí.
Dehydratace manganistanu draselného na oxid manganistý
K manganistanu draselnému ve zkumavce nalijeme kyselinu sírovou, vznikne oxid manganistý, který prudce oxiduje organické látky. Po pikápnutí ethanolu dojde k vzplanutí.
11. skupina
Dehydratace CuSO4.5 H2ONa krystalky modré skalice ve zkumavce nalejeme konc. H2SO4. Pozorujeme jejich odbarvování.
Komplexotvorné vlastnosti mědi
Cu2+ + 4 NH3
K roztoku modré skalice přidáváme amoniak, nejdříve dojde k vysrážení bazických solí, po dalším přídavku amoniaku se sraženina rozpustí.